VzpomÃnám si na to, když jsem byla malá a chodila jsem na základnà školu. Byla jsem tak ve druhé tÅ™ÃdÄ› a vÅ¡ichni už mÄ›li telefon. Já jsem vůbec nedržela telefon v ruce, vůbec jsem ho nemÄ›la. Byla jsem z toho taková zklamaná, protože vÅ¡ichni dÄ›ti už ho kolem mÄ› mÄ›li a volali si se svýma maminkama. Já jsem prostÄ› nic nemohla, protože jsem nemÄ›la mobil. Takže už jsem byla i naÅ¡tvaná. SamozÅ™ejmÄ›, když jsem pÅ™iÅ¡la domů, tak jsem prostÄ› Å™ekla mamince, že opravdu chci mobil, že ho tam majà vÅ¡ichni a že vůbec nechápu, proÄ já ten mobil jeÅ¡tÄ› nemám. Z jakého důvodu? No a samozÅ™ejmÄ› maminka mi vysvÄ›tlila, že jsem jeÅ¡tÄ› malá a nechce to nÄ›jak pÅ™ehánÄ›t s mobilem.
Â
Â
Ale schválila mi, že je potÅ™eba si s tÃm rodiÄem zavolat, kdyby se nÄ›co stalo nebo mi bylo smutno. Takže nakonec jsme se domluvili, že mi ten mobil opravdu koupÃ, protože jsem byla úplnÄ› neÅ¡Å¥astná a bylo mi z toho do pláÄe. Takže nakonec mi ho teda maminka koupila a bylo to super. Takže nakonec jsem potom pÅ™iÅ¡la vlastnÄ› do Å¡koly a najednou si vÅ¡echny dÄ›ti vÅ¡imli toho, že už mám ten mobil a byli z toho úplnÄ› pÅ™ekvapenÃ, jak jsem to dokázala, že jsem byla pořád bez mobilu a najednou ho mám.
Â
Â
Tak samozÅ™ejmÄ› jsem jim sdÄ›lila, že maminka mÄ› opravdu velice pÅ™ekvapila, ale že jsem se s nà domluvila a už ho mám taky. A výhodou bylo, že jsme tam mohli hrát i hry, takže jsem tÅ™eba o pÅ™estávkách si zahrála na mobilu i nÄ›jakou hru. Opravdu i taková ta pÅ™estávková nuda skonÄila a bylo to prostÄ› super, protože bylo najednou co dÄ›lat a bylo to úplnÄ› úžasné, protože najednou se mi to jako kdyby tak celkovÄ› i zmÄ›nilo. Zavolala jsem mamince. Když jsem chtÄ›la napsala jsem jà sms, ona mi odepsala a bylo to opravdu fajn. MyslÃm si, že ty dÄ›ti by to mÄ›li prostÄ› mÃt. Mobil je velice zásadnà vÄ›c, proto je potÅ™eba ho opravdu mÃt co nejdÅ™Ãv, protože bez mobilu se ani menÅ¡Ã dÄ›ti neobejdou.Â