Asi každý rodiÄ sní o tom, že své dítÄ› uvidí na vysoké Å¡kole, a to bez ohledu na to, o jaký obor se bude jednat. A je pravdou, že dnes se na vysoké Å¡koly hlásí více lidí, než kdy pÅ™edtím. Zajímavé vÅ¡ak je, že vÄ›tÅ¡ina volí jiný obor, než který studovali na stÅ™ední Å¡kole. To vyvolává otázku, proÄ v nÄ›m nepokraÄují, když si jej původnÄ› vybrali, a radÄ›ji se uÄí úplnÄ› od zaÄátku nÄ›co nového.

 

 

Zde je potÅ™eba se podívat na to, kdy a jakým způsobem si studenti volí stÅ™ední Å¡kolu. VÄ›tÅ¡inou jde o to, která je dostateÄnÄ› blízko, aby se minimalizovalo dojíždÄ›ní, a také která je nejlehÄí Äi naopak nejprestižnÄ›jší. Obor je zde v podstatÄ› podružný.

 

To samozÅ™ejmÄ› neplatí vždy. Stále je dost tÄ›ch, kteří vybírají právÄ› specifický obor. Mnohdy vÅ¡ak zjistí, že to není pÅ™esnÄ› to, co si pÅ™edstavovali, a že je nakonec nebaví. K tomuto prozÅ™ení vÅ¡ak Äasto dojdou až příliÅ¡ pozdÄ›, kdy už je jednodušší onu Å¡kolu prostÄ› dochodit, nehledÄ› na to, že se jen málokomu chce zaÄínat znovu od prváku.

 

 

Dále zde máme fakt, že si stÅ™ední Å¡kolu vybíráme, když je nám 15 let. To je pomÄ›rnÄ› brzy, neboÅ¥ v tomto vÄ›ku jeÅ¡tÄ› nemůžeme mít až tak pÅ™esnou pÅ™edstavu, co bychom chtÄ›li dÄ›lat, případnÄ› zvážit nejen pozitiva dané profese, ale také její případná negativa. A rodiÄe v tomto ohledu Äasto také příliÅ¡ nepomáhají.

 

Důsledkem je, že když si chce ÄlovÄ›k udÄ›lat vysokoÅ¡kolský titul, má už mnohem lepší ponÄ›tí o svÄ›tÄ› a také pÅ™edstavu o tom, co by jej skuteÄnÄ› bavilo a co by chtÄ›l dÄ›lat. Proto se na vysoké pÅ™ihlásí na obor, který jej bude skuteÄnÄ› bavit, aÄkoliv prakticky vůbec nesouvisí s tím, z Äeho dÄ›lal maturitu. Ano, má ponÄ›kud horší zaÄátek, kdy se musí douÄit veÅ¡keré základy, avÅ¡ak ukazuje se, že to není až takový problém. Je vÅ¡ak otázkou, zda je to skuteÄnÄ› ideální situace, a zda by nebylo dobré výbÄ›r stÅ™edních Å¡kol ponÄ›kud pozmÄ›nit. Tak by lidé nestudovali nÄ›co, co jim nakonec bude k niÄemu.

PÅ™i diskuzích o kvalitÄ› vzdÄ›lání v ÄŒeské republice nejvíc lidí vyzdvihuje fakt, že naÅ¡e Å¡kolství stojí víceménÄ› na tom, že se zpamÄ›ti uÄíme i mnoho vÄ›cí, které prostÄ› nejsou důležité. Vzpomenete si po letech nato co jste probírali v přírodopise nebo dÄ›jepise? Je zbyteÄné se v dneÅ¡ní dobÄ› drtit zpamÄ›ti vÅ¡echny možné letopoÄty, staÄilo by století kdy se daná událost odehrála. Na jednu stranu chceme více kvalitních vysokoÅ¡koláků, ale na druhou stranu nejsme schopní zmÄ›nit naÅ¡e Å¡kolství tak, aby o těžké obory byl zájem a namísto 50 rekereologů ruÄnÄ› abychom produkovali desítky lékařů.

Je potÅ™eba analyzovat spoleÄnost
VÅ¡ichni víme, že v ÄŒeské republice dlouhodobÄ› chybí lékaÅ™i – dÄ›tÅ¡tí, odborní, zubní, zkrátka napÅ™Ã­Ä zaměřením. Jenže poÄet lékařů se příliÅ¡ nezvyÅ¡uje. Ono jde totiž o to, že u nás lékaÅ™i vystudují zadarmo, a odejdou radÄ›ji do zahraniÄí, kde si vydÄ›lají i desetkrát tolik co u nás. Potom se ozývají hlasy že je to Å¡patnÄ› a mÄ›lo by se platit Å¡kolné. Jenže to Å¡kolné může být pro celou Å™adu lidí stopkou ke vzdÄ›lání. PůjÄka není Å™eÅ¡ení – zadlužený student si těžko najde vlastní bydlení a za pár let založí rodinu. Daleko efektivnÄ›jší by bylo pÅ™ijmout opatÅ™ení, aby potÅ™ební lidé odsloužili tÅ™eba 10 let u nás a poté mohli jít jinam.

NaÅ¡e Å¡kolství už dávno nepatří mezi Å¡piÄku. Může za to celkový stav spoleÄnosti, který je odrazem nás vÅ¡ech. RodiÄe bojují za to aby jejich dÄ›ti nebyly zatěžovány úkoly, vÅ¡echno za nÄ› Å™eší, dÄ›ti nemusí nic, a potom Äekají zázraky od uÄitelů. Kvalitní uÄitelé jdou radÄ›ji po letech do supermarketu, kde nebudou Äelit rozzuÅ™eným rodiÄům, jejichž nevychované dítko dostalo za neznalosti Å¡patnou známku. Jako spoleÄnost bychom se mÄ›li urychlenÄ› probudit, jinak se u nás nezmÄ›ní nic, a to ani Å¡kolství, jehož kvalita opravdu upadá rok co rok. Otázka je, kam až to zajde?

Myslím si, že vzdÄ›lání je pro ÄlovÄ›ka opravdu hodnÄ› důležité? I když se stále jeÅ¡tÄ› setkávám s různými názory, že ÄlovÄ›k může být i bohatý bez toho, aniž by byl vzdÄ›laný nebo aby dokonÄil nÄ›jakou Å¡kolu. Jako například maturitu a tak podobnÄ›. Abych se pÅ™iznala, tak já jsem si vždycky také myslela, že tohle může být pravda, protože můj spolužák, který mÄ›l opravdu hodnÄ› bohaté rodiÄe a byli na vysokém pracovním postavení, tak on si udÄ›lal jenom výuÄní list, ale potom si otevÅ™el také firmu, kde byl šéf. Takže tady jde vidÄ›t, že neznamená, že když máte opravdu hodnÄ› vysoké vzdÄ›lání, jako například univerzitu nebo podobnÄ›, že vám tohle zajistí také bohatou budoucnost.

Opravdu ne. Samozřejmě, že máte potom opravdu skvěle našlápnuto, když máte skvělé vzdělání, protože máte větší šanci, že si třeba vás někdo všimne a vy tak budete mít jistotu, že budete pracovat v nějaké firmě, kde se vám líbilo a kde jste si vždycky přáli pracovat. Já sama jsem si udělala maturitu. Nemám tady sice jenom jednu, ale mám dvě maturity a to hlavně z toho důvodu, protože vysoká škola mi bohužel nešla.

Potom jsem na to nemÄ›la ani peníze, takže jsem si Å™ekla, že pÅ™i práci si udÄ›lám dálkovÄ› jeÅ¡tÄ› jednu maturitu, aby se neÅ™eklo, protože já jsem byla takový ÄlovÄ›k, který vždycky dbal hlavnÄ› na to, abych mÄ›la skvÄ›lé vzdÄ›lání, protože já sama za sebe si myslím, pokud má ÄlovÄ›k opravdu skvÄ›lé vzdÄ›lání a má minimálnÄ› maturitu, tak má potom také skvÄ›lý rozhled o životÄ› a celkovÄ› o svÄ›tÄ›. A také samozÅ™ejmÄ› potom bude mít lepší nabídku práce. I když kolikrát vidím, že i lidé s výuÄním listem mají kolikrát lepší místo, než tÅ™eba lidi s maturitou, protože to mají díky tomu, že tÅ™eba ve firmÄ› pracuje nÄ›kdo jejich z jejich rodiny a nebo tak podobnÄ›. NÄ›kdy to je bohužel takhle, ale mnÄ› se tohle nelíbí, proto jsem si Å™ekla, že radÄ›ji budu studovat a spoléhat se sama na sebe.